COVID 19: Situační zpráva v souvislosti se šířením koronaviru a COVID-19 na misích MAGNA

Více než 160 zemí oznámilo případy koronavirového onemocnění COVID-19. WHO prohlásil ohniště za pandemii. Na mnoha místech, kde pracujeme je omezená kapacita reagovat na příliv pacientů s novým onemocněním, které může vyžadovat intenzivní péči. Ochrana pacientů a zdravotnických pracovníků postižených pandemií je nezbytná.

Počet případů ke 23.3.2020

Konžská demokratická republika – 45 nakažených / 2 úmrtí / 0 vyléčených
Sýrie – 1 nakažený / 0 úmrtí / 0 vyléčených
Irák – 233 nakažených / 20 úmrtí / 57 vyléčených
Libanon – 248 nakažených / 4 úmrtí / 8 vyléčených
Jižní Súdán – 0 případů
Ukrajina – 84 nakažených / 3 úmrtí / 1 vyléčený

Konžská demokratická republika

Konžská demokratická republika již léta čelí jedné z nejrozsáhlejších humanitárních krizí na světě. Epidemie koronaviru by mohla situaci ještě zhoršit a zvýšit potřebu již tak nedostatečné humanitární pomoci. MAGNA i další humanitární aktéři v zemi mimo jiné bojují s nejrozsáhlejší epidemií spalniček, či s druhou největší epidemií eboly v historii, která, zdá se, postupně končí, protože už několik týdnů nebyl zaznamenán žádný nový případ.

MAGNA v zemi působí v několika provinciích a poskytuje zdravotní i nutriční péči desítkám tisíc lidí. Podle nejnovějších informací od naší lékařské koordinátorky Carlotty Pianigiani v zemi existují obavy, že vzhledem k možnosti epidemie koronaviru budou prostředky přesunuty na boj s touto nemocí a nebude tak dostatek prostředků ani zájem donorů o financování programů proti spalničkám, Ebole, malárii a dalším zabijákům v zemi.

V zemi již bylo přijato několik opatření – posílení ochrany hranic, zastavení letů ze zemí nejvíce zasažených epidemií, jakož i povinná kontrola zdravotního stavu při vstupu na území DR Kongo. Zavřené byly školy, univerzity a další vzdělávací instituce a na 4 týdny zakázané i veřejná shromáždění. Odborníci však vyjádřili obavy z toho, zda je země připravena zvládnout jakoukoliv epidemii většího rozsahu. Zdravotnický systém nemá dostatečné kapacity, země nedisponuje dostatečným objemem ochranných prostředků ani testovacích souprav. Zvažuje se úplný zákaz cestování mezi jednotlivým provinciemi.

Z pohledu humanitárních aktérů a implementace projektů MAGNA je velmi důležité, aby byl zajištěn volný pohyb humanitárních pracovníků i dodávky všech potřebných zásob. Projekty v oblasti Yumbi, kde je MAGNA hlavním aktérem odpovědným za zdravotní pomoc, ale i v dalších provinciích, pokračují. Zranitelné obyvatelstvo léčíme, poskytujeme mu nutriční služby, pomáháme i obětem sexuálního násilí. Zároveň jsme do programů zařadili i osvětu o rozpoznávání příznaků onemocnění Covid-19, dodržování hygienických postupů, ale také omezení pohybu ve větších skupinách a sociálního distancování se. Stejně jako u dalších zemích i v KDR je velmi podstatné zabránit šíření onemocnění Covid-19 do odlehlých částí země. Zdravotnický systém je totiž velmi zanedbaný, často závislý na humanitární pomoci, a je proto velmi pravděpodobné, že by jakoukoliv rozsáhlou epidemii nezvládl.

Sýrie

Válkou postižená Sýrie podle statistik Johns Hopkins University eviduje k 23.3.2020 jeden případ nákazy na koronavirus.

Vzhledem k epidemiologické situaci a postupu pandemie v okolních zemích se však dá očekávat, že situace je ve skutečnosti mnohem horší. O to více, že v Sýrii je velmi rizikové prostředí na šíření nákaz, nefungují zdravotnická zařízení, v mnoha oblastech zničených boji se jen velmi těžko dají udržovat základní hygienické postupy a v zemi žije velké množství vnitřně vysídlených osob. Navíc pohyb přes hranice není zásadním způsobem registrován a Sýrie má čilé, především vojenské, ale i obchodní, styky s Íránem, který je jednou z nejpostiženějších zemí pandemií koronaviru, kde podle WHO evidují více než 20.000 nakažených a více než 1400 úmrtí.

V oblasti, kde MAGNA působí a implementuje projekt v nemocnici Al Ekha, v okrese Dana, provincie Idlib, v severozápadní Sýrii v blízkosti tureckých hranic je situace na hranici humanitární katastrofy. Od prosince 2019 až do příměří dohodnutého Tureckem a Ruskem na počátku března vládní vojska obsadila velkou část severozápadní Sýrie, která byla do té doby pod kontrolou rebelů a islamistických skupin. Boje měly za následek vysídlení téměř milionu (969.000 lidí), přičemž oblasti kam se přemístili, jako například místo realizace projektu byly již před jejich příchodem přetížené. Navíc vysídlení obyvatelé zde žijí v provizorních přístřešcích, stanech nebo v dopravních prostředcích, či volně v zemi.

Oblast působení MAGNA v severozápadní Sýrii spadá pod zdravotnický klastr v Turecku, který v souvislosti s šířením koronaviru přijal několik opatření. Všechny aspekty a životní podmínky v této oblasti totiž představují jedno z nejvyšších rizik v případě šíření jakýchkoli epidemií.

K opatřením zdravotního clusteru, mimo jiné patří:

• vytvoření pracovní skupiny COVID-19, která zastupuje syrské a mezinárodní nevládní organizace, agentury OSN, TRC, národní zdravotnické orgány v severozápadní Sýrii a turecké orgány
• distribuci ochranných pomůcek pro nemocnice a zdravotníky
• školení laboratorních techniků z provincie Idlib na testování na Covid-19
• WHO plánuje zrychlení rozšiřování kapacit na prevenci, včasné odhalení a rychlou reakci, jakož i ochranu zdravotnických pracovníků
• příprava zdravotnických zařízení, šíření osvěty v oblasti, příprava zařízení na izolaci nakažených pacientů v případě vypuknutí epidemie velkého rozsahu
• školení ošetřovatelů, zdravotníků a komunitních zdravotníků v oblasti prevence a kontroly infekcí

V nemocnici Al Ekha, kde působí i MAGNA, byla přijata všechna preventivní opatření k zabránění šíření koronaviru v rámci možností tamního fungování. Stejně je zajišťováno dodání ochranných prostředků pro lékaře a zdravotníky a dochází k školení a osvětě populace v oblasti personální hygieny a dalších možností zabránění šíření koronaviru, například vyhýbání se sociálnímu kontaktu, ale také příznaků onemocnění.

Zásadním problémem v celé oblasti je nemožnost testovat pacienty s podezřením na koronavirus a onemocnění Covid-19, což znemožňuje jejich následnou izolaci a případnou léčbu.

Irák

Irácká vláda před několika dny zřídila krizový štáb složený z ministrů zdravotnictví, životního prostředí, imigrace, vzdělání, vnitra a dalších resortů, který připravuje opatření a uvádí je do praxe. Opatření zavedená ještě 7.3.2020 na tři týdny zahrnují zastavení všech letů, uzavření všech obchodů a provozoven, jakož i míst hromadného setkávání lidí, jako jsou bazény, kina, nákupní centra a parky. Až do odvolání jsou uzavřeny školy a univerzity. Veřejné instituce kromě bezpečnostních a zdravotních mají omezené nebo úplně zrušeny úřední hodiny. Na celém území byl zaveden zákaz vycházení kromě nejnutnějších případů a povinná dezinfekce, jakož i zákaz cestování mezi provinciemi. Obyvatelé, kteří se vrátili ze zahraničí by měly absolvovat povinnou 14-denní karanténu. Podobná opatření přijala i vláda kurdského regionu v Iráku. Jako problematický se ukazuje zákaz shromažďování při náboženských obřadech, který někteří věřící i duchovní odmítají.

Zákaz vycházení se prozatím netýká některých skupin obyvatelstva včetně zdravotního a bezpečnostního personálu i převozu zásob. Nejnovější rozhodnutí o všeobecném zákazu ale může toto nastavení změnit.

Na práci humanitárních organizací má vliv pozastavení letů a zákazy vstupu personálu některých národností. Humanitární aktéři byli před časem ujištění, že jsou osvobozeni od omezení pohybu stanovených jak v Kurdistánu tak i v ostatních oblastech, no dosah těchto omezení pohybu se stále vyhodnocuje. Upřednostňují se především činnosti související s připraveností, zmírněním a reakcí na COVID-19, avšak další kritické služby probíhají všude, kde je to možné.

Stejně je to i v oblastech intervence a plánované intervence MAGNA jak v Mosulu tak i v regionu Dohuk.

Libanon

První případy se do Libanonu dostali prostřednictvím cestujících z Číny ale i z Íránu, který patří k epidemií těžce postiženým zemím a má čilé styky právě s Libanonem. Vláda k 15.3. vyhlásila stav národní mobilizace a zavedla opatření mezi kterými jsou i:

• uzavření škol a všech vzdělávacích zařízení a institucí na 3 týdny
• zákaz letů z a do nejpostiženějších zemí a zákaz vstupu pro osoby ze zemí, které mají rozsáhlou epidemiologickou situaci (Francie, Egypt, Sýrie, Írán, Německo, Španělsko, Velká Británie)
• uzavření hranic pro osobní přepravu
• obyvatelé Libanonu se musí vrátit do 18.3. a musí se podrobit povinné 14-denní karanténě
• zákaz všech veřejných událostí, uzavření turistických a archeologických míst, zákaz sportovních událostí a uzavření kulturních institucí
• obyvatelům se doporučuje zůstat doma, neúčastnit se společenských a náboženských událostí a vycházet z domu jen v případě nutnosti
• uzavření všech veřejných institucí, doporučení pracovat a studovat z domu

Ministerstvo zdravotnictví MoPH už připravilo příslušné postupy a opatření v případě vypuknutí rozsáhlé epidemie. Podle našich informací je však situace v Libanonu nepřehledná a testování se provádí především v městech, zatímco v táborech pro uprchlíky ze Sýrie se zásadnějším způsobem neprovádí. Zde je nutné poznamenat, že v Libanonu žije asi 1,5 milionu uprchlíků ze Sýrie.

V oblasti intervence MAGNA v provincii Baalbek je zatím oficiálně evidováno jen několik případů. Rozšíření však není možné objektivně posoudit právě vzhledem k rozsáhlým komunitám uprchlíků žijících v neformálních osadách. Nepotvrzené informace hovoří o tom, že několik osob mohlo být v kontaktu se známými nebo příbuznými z Íránu, ale zatím nedošlo k jejich potvrzení.

Implementace projektových aktivit, léčba a pomoc pacientům pokračuje i nadále. MAGNA zajistila pro své pracovníky ochranné pomůcky a poskytuje pomoc a léčbu. Neformální osady jsou totiž vzhledem k nedostatečným hygienickým podmínkám a pod. náchylné na šíření epidemií, co se v uplynulých letech potvrdilo již několikrát při různých onemocněních. Součástí našich projektů se stala i osvětová činnost především v uprchlických osadách, jejíž součástí je informování o potřebě zvýšené hygieny, symptomech onemocnění Covid-19 a opatřeních, které by měly zabránit rychlému šíření nákazy.

Současná situace zásadně ovlivňuje no neznemožňuje realizaci aktivit projektu. Vzhledem k nedostatku informací prozatím není možné předpokládat jaké bude šíření koronaviru v prostředí uprchlických usedlostí. No z předchozích zkušeností je zřejmé, že jde o prostředí, které je z epidemiologického hlediska velmi náchylné na šíření jakýchkoli nemocí.

Situaci může ovlivnit i špatná ekonomická situace v zemi, protože Libanon už oznámil, že nebude schopen splácet svůj zahraniční dluh a hrozí crossdefault. Banky také omezily zásadním způsob přístup obyvatelstva k hotovosti.

Jižní Súdán

První podezření na koronavirus ve městě Malakal se po testech nepotvrdilo. Jižní Súdán tak zůstává jednou z posledních zemí, kde neevidují ani jeden případ koronaviru.

Vláda Jižního Súdánu již přijala několik opatření mezi nimiž je zákaz vstupu pasažérů ze zemí, kde se koronavirus šíří, nejde však ale o nejpostiženější země ale o rozsáhlý seznam desítek států včetně všech zemí Evropy. Při příletu do země se každý cestující mimo seznamu zakázaných zemí musí podrobit měření teploty. Školy a univerzity jsou uzavřeny předběžně do 20.5.2020. Zakázané jsou také všechny sportovní, společenské, politické a náboženské setkání, zákaz zatím platí na 6 týdnů od jeho vyhlášení. Vláda také doporučila vyhýbat se setkáním s jinými lidmi a dodržovat hygienické postupy.

Podle posledního reportu Jižního Súdánu k 8.3. přijelo do země 141 lidí s pozitivní cestovatelskou anamnézou, většina z nich z Číny.

Světová zdravotnická organizace dodala Národnímu zdravotnímu laboratoři 1200 setů na testování podezření na koronavirus. Podle národního koordinátora pro opatření proti Covid-19 je v Jižním Súdánu k dispozici 24 lůžek na izolačních jednotkách.

Cílem opatření je zamezit vstupu koronaviru do země. Protože zdravotnický systém je téměř nefunkční a nezvládl by jakýkoli zvýšený nápor respiračních onemocnění.

Vzhledem k doporučení Jihosúdánského fóra pro mimovládní organizace MAGNA zhodnotila své operace a aktivity v Jižním Súdánu a upravila postupy tak, aby eliminovala možnost infekce a šíření koronaviru. Aktivity v okrese Duk Pagaak prozatím pokračují bez přerušení a zdravotnický personál i komunitní pracovníci se v blízké budoucnosti zaměří na informování obyvatelstva o hygienických návycích (velmi nízká úroveň vzhledem k nedostatku vody i mýdla), rozeznávání příznaků onemocnění způsobeného koronavirem jakož i informování o opatřeních jako je vyhýbání se kontaktu s jinými lidmi a sociální distancování.

Ukrajina

Ukrajinská vláda v uplynulých dnech přijala řadu opatření, která omezují činnost v zemi. Je mezi nimi i zákaz vstupu cizinců na území Ukrajiny, kromě občanů s trvalým pobytem, ​​diplomatů a pracovníků zahraničních organizací. Vznikla koordinační rada, která je složena z ministrů, vedení pohraniční stráže a ozbrojených složek.

Zastavena byla osobní mezinárodní doprava jako letecká tak i železniční. Stejně byla zastavena i vnitrostátní osobní doprava včetně letecké, železniční a autobusové. Zastaven byl i provoz metra. Ve veřejné dopravě může najednou cestovat maximálně 10 pasažérů, kteří musí mít roušky. V hlavním městě Kyjev vyhlásili nouzový stav, Lvov, Oděsa, Záprožie a Ivano-Frankivsk a další města rozhodli o uzavření všech veřejných míst včetně barů, restaurací, muzeí apod. Otevřené jsou lékárny, banky, čerpací stanice a potraviny. Obyvatelé mají vycházet na ulici jen v nejnutnějších případech a ministr zdravotnictví vyzval na prohlášení celostátního nouzového stavu, který je dosud vyhlášen pouze v některých regionech. Zakázané byly všechny veřejné akce s více než 10 účastníky včetně náboženských obřadů. Povinná karanténa pro lidi s pozitivní anamnézou se vymáhá pod hrozbou pokut a vězení.

Ukrajina také přijala řadu zákonů v oblasti zdravotnictví. Osvobodila zdravotnické prostředky od daně a cel a pod státní kontrolou je distribuce a ceny například zdravotnických masek a roušek, či dezinfekcí.

Šíření epidemie zásadním způsobem ovlivňuje i region východní Ukrajiny, postižený konfliktem. Obyvatelstvo je ohroženo o to víc, že ​​onemocnění ohrožuje především starší populaci, přičemž právě na východní Ukrajině žije v těžkých podmínkách způsobených konfliktům velký počet lidí starších věkových kategorií.

Na oficiálních přechodech mezi územím pod kontrolou vlády a územím mimo kontrolu vlády byly nejprve zavedeny povinné kontroly stavu pro obyvatele projíždějících oběma směry. Vzhledem k zavedeným karanténním opatřením byl zaznamenán rapidní pokles překročení kontaktní linie, na některých přechodech až o 80 procent. Přičemž většina lidí se vraceli na území mimo vládní kontroly. Průchody kontaktní linie byly v uplynulých dnech (21.3.) uzavřené a je možné, že přechod kontaktní linie bude umožněn pouze na humanitární účely. Linii se však nepodařilo překročit ani monitorovací misi OBSE.

Dopad opatření na humanitární sektor zatím není možné důkladně zanalyzovat ani mezinárodními humanitárními aktéry. Jelikož například zákaz přijet ze zahraničí na území Ukrajiny neplatí pro pracovníky humanitárních organizací, ale na území Ukrajiny by se po zrušení všech letů museli dopravit individuální automobilovou dopravou. Zásadně mohou opatření zasáhnout vnitřně vysídlené osoby postižené konfliktem, ale také zranitelné obyvatelstvo, které procházelo linii kontaktu z území mimo vládní kontroly na území vládní kontroly vyzvednout si důchod získat přístup k různým jiným službám včetně zdravotnických. Nejasnost opatření způsobuje i omezení aktivit přímo v terénu, neboť součástí národní karantény je i omezení pohybu, přičemž zatím není zřejmé zda mobilní jednotky mají v tomto případě výjimku.