MAGNA: Léčbu podvýživy často komplikují předsudky vůči „západní“ medicíně

MUDr. Eva Vitáriušová Ph.D., je dětská lékařka na oddělení 2. dětské kliniky lékařské fakulty univerzity Komenského a dětské fakultní nemocnice s poliklinikou v Bratislavě. Věnuje se též pediatrické endokrinologii a diabetologii, poruchám látkové přeměny a výživy. S humanitární organizací MAGNA spolupracuje na nastavování medicínských léčebných standardů, jako i přímo v terénu na projektech v zemích jako Kambodža, Keňa či během utečenecké krize v Evropě. Na misi do Kambodži přišla v červenci 2007. V tom období se rozbíhal projekt obnovy dětského oddělení v nemocnici Chey Chumneas v provincii Kandal, souběžně s nutričním projektem při existujících projektech distribuce léčby pro HIV pozitivní pacienty jako i primární zdravotní péče. V následujícím rozhovoru nám přiblíží léčbu podvýživy a její zkušenosti z projektu v Kambodži.

Jak jste po medicínské stránce přistupovala k léčbě podvýživy v Kambodži?

Nutriční projekt byl velmi ambiciózní, a to právem. Jeho síla spočívá nejen v hospitalizační péči o podvyživené děti, ale zároveň v dalším pokračování, které sestávalo z usilovné terénní práce s celými rodinami. Jeho cílem bylo dítě v úvodu stabilizovat, ale po zvládnutí akutního stavu zapojit rodinu, zorganizovat distribuci nutriční pomoci a tak předejít recidivě stavu.

Můžete popsat, jak probíhá léčba podvyživeného dítěte?

Cílem léčby podvyživeného dítěte je stabilizace klinického stavu, úprava stavu výživy, čili postupný vzestup tělesné hmotnosti a terapie přidružených komplikací. Je to velmi pomalý proces. Základním kritériem či se dítě začne léčit ambulantně nebo vyžaduje hospitalizaci, je stanovení závažností podvýživy. Pokud musí zůstat v nemocnici, začneme ho léčit tzv. terapeutickým mlékem. Toto „mléko” má podle Světové zdravotnické organizace přesně určené energetické a nutriční složení, někdy jsme ho museli podávat sondou. Po krátkém intervalu přecházíme na mléko energeticky a nutričně vydatnější, přičemž tento postup respektuje možné komplikace z náhlého přísunu živin. Dávky se postupně zvyšují podle hmotnosti dítěte, nakonec můžeme pacienta propustit. Domů odcházejí děti s tzv. Ready To Use Therapeutic Food (hotové energeticky výživné jídlo). Každé podvyživené dítě bývá chronicky dehydratované, to znamená, že jeho ledviny a srdce nepracují tak jako u zdravého dítěte. Proto musíme velmi opatrně zvyšovat přísun tekutin, abychom nezpůsobili selhání srdce. Bezprostředními komplikacemi jsou také nízký cukr v krvi, změny v metabolismu minerálů, které neléčené mohou poškozovat mozek dítěte. Na druhé straně děti často trpí průjmy, zápaly dýchacích cest a kůže. Určitou specifickou skupinou jsou děti s tzv. kwashiorkorem. Je to stav způsobený výrazným nedostatkem bílkovin ve stravě. Dítě je celé nateklé, proto vypadá zdánlivě jako dobře živené. Stav těchto pacientů je v kontrastu s jejich zjevem kritický, neboť po zahájení léčby terapeutickým mlékem opuchliny okamžitě mizí a demaskují se všechny závažné komplikace v plné síle.

S čím jste se v terénu setkávala?

Pacienti a rodiny jsou často nevzdělaní lidé s určitými předsudky vůči „západní” medicíně. Často se setkáváme s nedůvěrou vůči lékařům a našim postupům. Nejednou upřednostní neověřené „tradiční” léčebné postupy. Když se bariéra prolomí, jsou to velmi disciplinovaní a vděční pacienti.

Dalším úskalím naší práce je dostupnost lékařské pomoci a limitovaná dostupnost terapeutických vyšetření. Jsou místa, kde prakticky neexistuje odborná pomoc, navíc pacienti nemají dost finančních prostředků a samozřejmě fyzické síly překonávat dlouhou cestu do zdravotnického zařízení. I když nějaké v okolí je, často nemá logistické, vědomostní a materiální vybavení na pomoc pro podvyživené dítě. V tomto směru však MAGNA vyvinula maximální úsilí a zabezpečuje základní vyšetření přímo v provinční nemocnici a promptní spolupráci s lépe vybavenými zařízeními, abychom léčbu zvládli.

Co jste si z mise v Kambodži odnesla?

Celý program jako takový a možnost být jeho součástí byl a je pro mě obrovským příběhem. Jednotlivé osudy vyléčených dětí jsou inspirací pro další práci a pomoc ostatním novým pacientům. Dojemné byly i příběhy samotných členů terapeutického kolektivu, včetně lékařů, sester, terénních pracovníků, kteří se velmi odevzdaně věnovali práci za častých nelehkých podmínek. Bylo mi ctí pracovat s takovými lidmi.

Léčíme tady a teď. Díky Vám.