MAGNA: Nejnebezpečnějším místem v Sýrii je momentálně nemocnice

Ihned po vypuknutí uprchlické krize jsme ošetřovali lidi v maďarském Röszke a potom v Ásotthalomu. Po uzavření maďarských hranic jsme se přesunuli do Chorvatska, kde jsme postupně v Tovarniku, v táboře Opatovac a později v tranzitním centru Slavonski Brod poskytovali zdravotnickou péči. 24 hodin denně 7 dní v týdnu – jsme byli jedinou organizací, která poskytovala zdravotnickou pomoc vedle chorvatského Ministerstva zdravotnictví. Během mise, která skončila v březnu po uzavření balkánské cesty, jsme ošetřili a asistovali více než 35 000 lidem.

Proč se přesouváte do Sýrie a ne například do Řecka do Idomeni, kde je situace také vážná?

V Sýrii stále žije víc než 12,5 mil. lidí v nepředstavitelných podmínkách, chudobě a strachu. V okolních zemích jako Libanon, Jordánsko a Turecko dalších 5 milionů. Mají jen velmi omezený přístup k zdravotnické péči a lékům. V obklíčených oblastech, jako je město Homs, přístup k zdravotnické péči prakticky neexistuje. Jsou plně odkázáni na humanitární pomoc. Dlouhodobě, protože situace se evidentně nevyřeší v krátkém čase. Proto jsme se rozhodli postavit dlouhodobou misi zaměřenou na zdravotnickou pomoc v Sýrii a okolních zemích.

Jak vypadá v Sýrii poskytování zdravotnické péče? Na co se zaměřujete?

Dá se říci, že nejnebezpečnějším místem v Sýrii je momentálně nemocnice. Lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou terčem útoků dennodenně. S tím jsme se doteď v konfliktech nesetkávali v takové míře. Jen v oblasti Aleppo jsou dvě třetiny nemocnic kompletně zničené a 95 % lékařů bylo zabito anebo uprchli ze země. Je to tak však ve všech válečných zónách v Sýrii. Ti, kteří zůstali, mají jen velmi limitované zdroje na poskytování zdravotnické péče. V průměru je nemocnice bombardována každé 4 dny, od října 2015, kdy začaly ruské nálety, jsou to každé 2 dny. Civilní obyvatelstvo je za posledních 5 let vystavené nepředstavitelnému hororu. Bombové nálety, vyhladovění, chemické zbraně. To vše je denně v Sýrii přítomné. Lidé tam urgentně potřebují zdravotnickou péči, aby přežili. Situace v obléhaných oblastech, kde žijí lidé v nehygienických podmínkách, nemají přístup k čisté vodě, elektřině a topení, což velmi negativně ovlivňuje jejich zdravotní stav. Nemocnost a úmrtnost je o mnoho vyšší, lidé umírají nejen v důsledku válečných zranění. Infekční onemocnění, chronická onemocnění a i z našeho pohledu banální nemoci často končí smrtí, protože není lékaře, léků ani zdravotnického materiálu. Zdravotníci jsou nuceni používat stejnou stříkačku na víc pacientů, protože jich jednoduše nemají dost. Děti si dělí jednu infuzi, novorozenci umírají na minimální komplikace. Těch málo zdravotníků pracuje ve velmi ztížených podmínkách, protože léky a chirurgické potřeby jsou běžně odstraněné z humanitárních konvojů přijíždějících do těchto oblastí. Oslabené děti, či chronicky nemocní lidé, kteří potřebují dialýzu nebo inzulín, umírají, neboť se k léčbě jednoduše nedostanou. Je tam obrovská potřeba nejen lékařů, ale také materiálu a léků, jakož i vakcín.

Jak v těchto podmínkách poskytujete zdravotnickou péči?

Oblast v okolí města Homs, kde pracujeme, je dlouhodobě obléhaná a bombardovaná. Potřeba mobilních zdravotnických služeb je aktuálně jediná možnost jak se dostat k lidem, kteří naši pomoc potřebují. V terénu spolupracujeme se syrskými lékaři a zdravotnickými pracovníky. Naše mobilní klinika dennodenně cestuje za pacienty. Pokrýváme oblast s přibližně 200 tisíc obyvateli.

Musí to být velmi nebezpečné.

V prvé řadě, lidé v Sýrii jsou ve velkém nebezpečí. Potřebují naši pomoc a zdravotní péči, každý den ošetřujeme válečná zranění, staráme se o matky a novorozence, předcházíme těžké podvýživě a poskytujeme i psychosociální pomoc, která je v konfliktech mimořádně potřebná. Bezpečnost našich týmů je na prvním místě – denně prověřujeme bezpečnostní situaci, sledujeme GPS polohu, všichni pracovníci jsou trénováni na bezpečnostní opatření. Navzdory tomu, je to působení v mimořádně ostrém válečném konfliktu.

Budete působit jen v Sýrii nebo i v jiných zemích?

Aktuálně jsme v Sýrii, centrálu a tým máme v Libanonu. I tam plánujeme poskytovat zdravotní péči hlavně dětem a ženám vystaveným sexuálnímu násilí. V Libanonu žije více než milion uprchlíků ze Sýrie, kteří tu žijí v těžkých podmínkách a jsou odkázáni na humanitární pomoc.

Působili jste i v jiných válečných konfliktech. Můžete říci v jakých?

MAGNA působí již 15 let a máme zkušenosti z mnohých humanitárních misí a válkou zmítaných oblastí – byli jsme (a stále jsme) v Jižním Súdánu roku 2013 během ozbrojeného konfliktu, ve kterém bylo tisíce lidí zabito a milion lidí přišlo o domov. Když většina organizací z oblasti odcházela, MAGNA tam tehdy zabezpečovala zdravotní péči, léky a zdravotnické potřeby pro jedinou funkční nemocnici ve městě. Roku 2011 na somálsko-keňské hranici, kde vypukl hladomor, jsme byli často terčem bombových útoků – ať už v námi podporovaných nemocnicích anebo před naší centrálou v Garisse. V mimořádně nebezpečném prostředí jsme pracovali roku 2008 v provincii Nyanza během povolebních násilností, či v Haiti a Kongu, kde je násilí, dá se říci, na denním pořádku.

Jak se v takových situacích staráte o bezpečnost svých pracovníků?

Pracovníci jsou pravidelně školeni a máme přísné interní směrnice. Členové našich týmů mají vždy aktuální informace o bezpečnostní situaci – přesně v oblastech, kde se nachází vědí  kde hrozí nebezpečí a jak se mají chovat, resp. zachovat. S pracovníky v terénu jsme stále v kontaktu pomocí rádiového spojení. V rizikových oblastech jsme napojeni na místní centrálu OSN. Centra máme zabezpečená bezpečnostní službou a přepravujeme se v konvojích.

Myslíte si, že Slováky zajímá situace v Sýrii? Není to příliš daleko? Budou ochotni pomoci?

Válka jako taková, ať je kdekoliv ve světě, se lidsky týká každého z nás. Není to tak dávno, kdy v Evropě v období druhé světové války umíraly statisíce bezbranných dětí a většina mojí generace si to pamatuje z vyprávění prarodičů. V Sýrii za 5 let narostl konflikt do obrovských rozměrů, zahynulo téměř půl milionu lidí. Slováci jsou vyspělý národ a v období uprchlické krize mnozí z nich pomáhali různým způsobem i navzdory opačným prohlášením politiků. Vznikla Výzva k lidskosti, ke které jsme se připojili i my. Během naší mise v Chorvatsku nám pomáhalo množství lidí, v terénu jsme postupně měli víc než 150 dobrovolníků. Jsem proto optimistický. Věřím, že pokud se nám podaří dostat mezi lidi více informací a přiblížit jim situaci v Sýrii, budou pomáhat.

Jak konkrétně vám mohou pomoci?

Situace v Sýrii je vážná. Rád bych zdůraznil, že naše mise v Sýrii musí být dlouhodobá. Tisíce nevinných děti umírá, žije ve strachu a častokrát bez rodičů. Děti a jejich rodiny v Sýrii potřebují pomoc nejen dnes, ale i zítra, za měsíc, za rok. Trauma, které zažívají, je potřebné léčit dlouhodobě. Proto vás všechny prosím – pomáhejte s námi dlouhodobě a pravidelně. Vaše malá suma každý měsíc zachrání dítěti život. Jen 3 eura měsíčně zabezpečí léky pro jednoho pacienta, 9 euro každý měsíc znamená deset ošetřených pacientů a 30 euro každý měsíc nám pomůže vyslat mobilní kliniku do terénu každý den. Podpořit nás můžete zasláním pravidelné dárcovské SMS v hodnotě 3 eura měsíčně na číslo 806 s textem MAGNA. Anebo zřízením trvalého příkazu v libovolné sumě. Dá se to udělat lehce na naší webstránce www.magna.sk

Věříte, že po skončení, resp. zmírnění konfliktu se lidé do Sýrie vrátí a budou tam žít? Že společnost tam lze obnovit?

Mluvil jsem s mnoha lidmi na útěku, které jsme ošetřovali na našich klinikách v Maďarsku a Chorvatsku. Většina z nich utíkala ze Sýrie. Jsem přesvědčený, že život mimo Sýrii je pro ně dočasný. Je nutné si uvědomit, že dnes není možné žít v Sýrii. Ti, kdo měli možnost, prodali, co měli a stali se z nich uprchlíci. Většina z nich dnes žije v okolních zemích. Do Evropy přišel jen zlomek z nich. Právě v Sýrii a v okolí je jim třeba pomáhat. Jsem přesvědčený, že tito lidé nečekají na nic jiného, než na to, až válka skončí, aby se mohli vrátit domů. A vrátí se. Rány jsou hluboké a i škody na kulturním dědictví nezvratné, ale myslím si, že zemi je možné obnovit.

(ben)