Denisa Augustínová: Jedno ze 13 dětí na planetě trpí hladem.

Rozhovor s Denisou Augustínovou pôvodne vyšiel ve Zdravotnickych novinách 11/2017

Zdravotnické týmy humanitární organizace MAGNA léčí děti a jejich rodiny v Kambodži, Jižním Súdánu, Demokratické republice Kongo, v Sýrii, Libanonu nebo Iráku. Specializují se hlavně na základní zdravotní péči, léčbu akutní podvýživy, mentální zdraví a HIV/AIDS. Pomáhají ale i obětem živelních katastrof nebo válečných konfliktů. Jak probíhá léčba těžkých nemocí přímo v terénu a jaká jsou její specifika, líčí zakladatelka a operační ředitelka MAGNA Denisa Augustínová.

OSN v Jižním Súdánu právě vyhlásila stav hladomoru. Kdy k takovému stavu dochází?

Hladomor nastává tehdy, nastanou-li nejméně tři z následujících situací: pětina obyvatelstva nemá denně k dispozici jídlo s výživovou hodnotou aspoň 2100 kilokalorií, více než 30 % dětí trpí podvýživou, hladem denně zemřou buď 2 z 10 000 osob nebo 4 z 10 000 dětí. Šíří se pandemická choroba, lidé nemají denně k dispozici ani čtyři litry vody, stěhuje se velký počet lidí, trvá civilní konflikt, lidé přicházejí o majetek a možnost výdělku. V Jižním Súdánu je momentálně v bezprostředním ohrožení života 100 tisíc lidí, ale situace není lepší ani ve zbytku země. Přibližně 40 % jihosúdánské populace, tedy asi 4,9 miliónů lidí, potřebuje akutně zajistit vysoko nutriční stravu. Pokud ji okamžitě nedostanou, do června bude hladu čelit asi 5 miliónů lidí. Hladomor je důsledkem pokračující občanské války a hluboké hospodářské krize.

MAGNA už má zkušenost s hladomorem také ze Somálska…

Ano, právě tam OSN naposledy hladomor vyhlásila. V roce 2011 jsme na somálské hranici v našich 9 nutričních a nemocničních centrech léčili 14 000 lidí, převážně dětí do 5 let. Hospitalizovaným dětem byly dva až čtyři roky a některé z nich vážily jen tři a půl kila. Tak vypadá organizmus dítěte, které nedostává prakticky žádnou výživu.

Které skupiny obyvatelstva na hladomor nejvíce doplácejí?

V době hladomoru jsou nejvíce ohrožené děti a starší lidé, ale v důsledku postihuje celou populaci. U dětí do dvou let má strava významný vliv na jejich fyzický i psychický vývoj. Podvyživené děti do pěti let mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné proti běžným dětským onemocněním. Proto může podvyživené dítě zemřít na běžné prochladnutí či v důsledku průjmového onemocnění. Momentálně lidé v nejpostiženějších částech Jižním Súdánu nemají k jídlu nic. Jediné, co mají, jsou listy ze stromů a divoké plody, které rostou v nebezpečné buši.

Co se vlastně děje s lidským organismem, který je podvyživený?

Organismus trpící akutní podvýživou má velmi oslabený imunitní systém, riziko úmrtí se tím výrazně zvyšuje. Kritický věk pro akutní podvýživu je od 6 měsíců, kdy matky své děti standardně začínají dokrmovat různými příkrmy. Tato doba trvá do 24 měsíců dítěte. Naše zkušenosti říkají, že nejohroženější jsou děti do 5 let, adolescenti, těhotné a kojící matky a starší lidé. Podvyživené dítě musíme vnímat jako pacienta s velmi závažným zdravotním problémem, a to jak z akutního, tak i z chronického hlediska. Nejvíc problematické jsou akutní komplikace jako dehydratace, nízká hladina cukru v krvi, poruchy metabolismu, které mohou celkem rychle poškodit mozek. Všechny orgány, včetně mozku, se vlivem podvýživy zmenšují, a tím u dětí ohrožují jejich mentální vývoj a psychomotoriku. Nejběžnější známkou podvýživy je pochopitelně váhový úbytek. Ztráta na váze může být provázena nedostatkem síly a neschopností vykonávat běžné činnosti. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou, ztráta vlasů, změny v pigmentaci kůže. Z chronického pohledu je pacient bez přísunu živin postižený zpomalením růstu a je náchylnější k infekčním onemocněním, jako jsou průjmy, zápaly plic nebo spalničky. Pravděpodobnost dětské úmrtnosti je u podvyživených jedenáctkrát vyšší než u zdravých dětí. Vlivem nízké hmotnosti jsou děti s podvýživou celkově zesláblé, malátné, nedokážou se soustředit, učit se a vykonávat běžné činnosti. Je zajímavé, že se podvýživa v komunitách zpravidla předává z generace na generaci – podvyživené mladé ženy rodí podvyživené dcery, kterým se opět narodí děti s podvýživou.

Můžete nám popsat, jakým způsobem podvyživené děti léčíte?

Podvýživu diagnostikujeme porovnáním standardní váhy a výšky, nebo změřením obvodu paže dítěte tvz. MUAC páskem. V MAGNA používáme nejefektivnější způsob léčby podvýživy – terapeutickou stravu připravenou k okamžité konzumaci, tzv. RUTF u pacientů s vážnou akutní podvýživou bez zdravotních komplikací jako jsou např. průjmy a respirační onemocnění. Terapeutické jídlo obsahuje všechny živiny, které pacient pro svůj stav potřebuje, pomáhá zvýšit váhu a pacienta stabilizuje. Není potřebné ji míchat s vodou, což snižuje riziko jiné infekce z kontaminované vody. Léčba může mít několik fází. Akutní podvýživa s komplikacemi si žádá rychlou lékařskou pomoc a okamžitou hospitalizaci. Podvyživeným dětem podáváme gastrickou sondou do žaludku terapeutické mléko. Po krátkém intervalu přecházíme na mléko energeticky a nutričně vydatnější. Tento postup přitom respektuje možné komplikace způsobené náhlým přísunem živin. Dávky se postupně zvyšují podle hmotnosti dítěte, nakonec můžeme pacienta propustit. Domů odcházejí děti vybaveny výživou RUTF i pokyny k její konzumaci.

Kolik přibližně stojí terapeutická léčba na 1 den?

Speciální nutriční léčba vyžaduje zhruba 50 korun na den a jednoho pacienta.

Kromě vašeho vlastního hledání pacientů přímo v terénu, mají se místní lidé možnost dozvědět, kde působíte? Vědí, že u vás mohou najít pomoc?

Naší hlavní úlohou práce v komunitě je vyhledávání dětí ohrožených podvýživou, abychom je mohli léčit co nejdříve a efektivně. Tuto činnost v terénu zajišťují naši speciálně vyškolení zdravotníci. Vzdělávají a motivují rodiče malých dětí k dodržování hygieny a správných stravovacích návyků – učíme matky a další členy rodiny, jak ve skromných podmínkách připravit dětem dostatečně výživné jídlo. Zdravotníci MAGNA také pravidelně navštěvují rodiny a malé pacienty, kteří dostávají terapeutickou stravu, aby dohlédli na úspěšný průběh léčby. Pacienty se specifickými problémy jako je například i podvýživa identifikujeme přímo i v námi podporovaných zdravotnických centrech, kde je nutriční měření již integrovanou součástí běžné pediatrické léčby. Tedy každé dítě mladší 5 let, které přijde do našeho zdravotnického zařízení projde rutinní nutriční prohlídkou, i když původně přišlo s jinými problémy. Podvýživa ale nesouvisí nevyhnutelně jen s nedostatkem jídla. Například velká část kambodžské populace hladem netrpí, jídlo však není nutričně bohaté. Kořeny podvýživy sahají mnohem dále, než jen k jednoduché stravě. Většina matek nekrmí své děti dostatečně pestrou stravou, bohatou na vše, co děti potřebují pro fyzické zdraví a růst.

Dítě může být z podvýživy vyléčené do dvanácti týdnů od podávání terapeutické stravy. Podle čeho určujete její množství?

Na úvod je potřebné stanovit výživový stav dítěte podle existujících indexů. Posuzujeme buď hmotnost v poměru k výšce dítěte nebo hmotnost v poměru k věku a přítomnosti otoků. Prvotní léčba začíná přijetím dítěte do nemocnice a trvá, dokud se jeho stav nestabilizuje a nevrátí se mu chuť k jídlu. Tato fáze trvá obvykle 2 až 7 dní, podává se terapeutické mléko F-75 a F-100. F-75 s obsahem 75 kcal nebo 315 kJ/100 ml je použito na začátek léčebného procesu. Později, když se u dítěte projeví chuť k jídlu, pokračuje se s mlékem F-100. F-75 se připravuje tak, že se zamíchá sušené mléko, cukr, mouka a olej s malým množstvím vody. Vaří se 5 až 7 minut. Po vychlazení se přidává směs minerálů a vitamínů, nakonec i určité množství vody. Pokud tento postup do 10 dní nezabere, je léčba neúčinná a dítě je nutné podrobit dalšímu vyšetření.

Hrozí v této fázi nějaká rizika?

Dítě v těžké fázi podvýživy by mělo být co nejdříve rehydratované orálně, čili by mělo pít. Podávání tekutin infúzí přímo do žil může vést k přelití organizmu a způsobit selhání srdce. Nitrožilní infúze jsou na místě jen v případě septického šoku. Těžko podvyživené děti mají nedostatek draslíku a vysokou hladinu sodíku, proto roztoky solí určené na rehydrataci obsahují méně sodíku a více draslíku v porovnání se standardními roztoky, které na léčbu dehydratace doporučuje WHO. Do roztoků se doporučuje přidat i hořčík, zinek a měď. Téměř všechny děti s těžkým stupněm podvýživy mají na začátku hospitalizace současně infekční onemocnění, zhoršenou funkci jater, trávicího systému a poruchy elektrolytové rovnováhy. To vede k tomu, že nejsou schopné tolerovat normální množství bílkovin, tuků a sodíku, a proto je třeba jim na úvod podávat stravu s nižším obsahem bílkovin, tuků a sodíku, a naopak s větším obsahem cukrů. Na začátku hospitalizace se jídlo podává častěji a v malých dávkách, aby se zabránilo přetížení trávicího systému, jater a ledvin. Děti, které odmítají potravu, musí být krmené prostřednictvím nasogastrické sondy. Zpočátku je třeba potravu podávat každé dvě až čtyři hodiny. Později se děti nastaví na již zmiňovanou terapeutickou pastu RUTF, terapeutické dávky se nastavují podle váhového indexu.

MAGNA v tomto roce začíná už 15 let své existence. Co považujete za největší změnu pro vaši humanitární organizaci a kde všude právě teď MAGNA pomáhá?

MAGNA se za 15 let změnila, řekla bych, že zmoudřela. Každý den v terénu pracuje 800 lidí, je nutné být flexibilní, efektivní, otevření a stále připraveni. Máme své metodiky pro okamžité vyhodnocení krizové situace, pro práci v ohrožených komunitách, dlouhodobě spolupracujeme s lokálními zdravotnickými autoritami a s místními zdravotnickými centry i personálem. Pro bližší představu budu chvíli mluvit v číslech, respektive o počtu léčených dětí a jejich rodin v MAGNA zdravotnických centrech. V roce 2016 dostalo v Kambodži a v Demokratické republice Kongo nutriční pomoc více než 20 000 dětí a těhotných žen, až 200 obětem sexuálního násilí jsme poskytli zdravotní a psychosociální pomoc právě v Kongu. V Jižním Súdánu měsíčně očkujeme 5000 dětí proti smrtelným onemocněním, 1700 HIV pozitivním dětem a teenagerům poskytujeme každý den potřebnou léčbu v námi podporovaných MAGNA nemocnicích v Kambodži. 35 000 tisíc lidí na útěku před válkou od nás dostalo léky a zdravotní pomoc v Chorvatsku a Maďarsku. Působíme i uvnitř Sýrie, kde každý měsíc ošetříme více jak 9000 tisíc pacientů.

Humanitární organizace MAGNA se zaměřuje na poskytování zdravotní a nutriční pomoci v místech humanitárních krizí, konfliktů a v ohrožených komunitách. Kolem 800 jejích pracovníků každý den léčí děti a jejich rodiny tam, kde je nejvíce třeba. Za 15 let své existence MAGNA poskytla zdravotní pomoc na čtyřech kontinentech, dlouhodobě působí na misích v Asii a v Africe. Za posledních 10 let MAGNA léčila a poskytla přímou zdravotní pomoc více než 2 miliónům lidí v tísni.

Svojí první misi MAGNA otevřela v Kambodži v roku 2002. Právě v Kambodži v roce 2007 MAGNA spustila nutriční projekty ve spolupráci s pediatrickým oddělením v nemocnici Chey Chumneas v provincii Kandal. Následně svoji činnost rozšířila do provincií Takeo, Kampog Speu i Kampong Chhnang. Celkem pomáhá v 36 zdravotnických zařízeních. V současné době pracuje MAGNA na projektech zaměřených na podvýživu v Kambodži, Jižním Súdánu a v Demokratické republice Kongo, Libanonu a Sýrii.

Denisa Augustínová se narodila v Bratislavě. Původním povoláním je terapeutka a sociální pracovnice. Roku 2001 založila s Martinem Bandžákem humanitární organizaci MAGNA. Celý rok působí přímo v terénu, z pozice operační ředitelky organizace řídí všechny humanitární projekty. Od roku 2006 MAGNA působí také v České republice.

Léčíme tady a teď. Díky Vám.