Jak daleko je do Asie

Karina Slováková pracuje v Kambodži pro Magna od února 2007. Podílí se na chodu programu pro podvyživené děti, který Magna provozuje v Chey Chumneas nemocnici od prosince 2006. Karina Slováková před odchodem do Kambodži žila a pracovala dlouhá léta v New Yorku a v Indii.

V prosinci 2006 Magna spustila Nutriční program, jehož obsahem je pomoc podvyživeným dětem z oblasti Phnom Penhu a okolních provincií. Ve slově pomoc je obsažena v první řadě lékařská péče – určení diagnózy a následná léčba, která se diferencuje na základě určení stupně podvýživy dítěte. Do programu je v současnosti zařazeno 52 dětí v různém stádiu podvýživy, z různě situovaných rodin a rodinných poměrů. Druhou důležitou součástí je samotná naše návštěva v přirozeném prostředí, kde dítě žije, kde vyrůstá a které může být odpovědí na řadu nevyslovených otázek. Provinční oblasti s opuštěným domem bez přístupu k vodě, která by měla mít aspoň základní předpoklady k tomu, aby mohla být pitná, jsou první odpovědí. Drobné rýžové pole a daleký trh odpovědí další. Negramotnost mladé maminky a věčně nepřítomného otce tou následující. Přítomnost HIV ….

Přirozené prostředí pro Yom Netha, desetiletého chlapce z provincie Kandal Stang, znamená domek o rozměrech dva metry čtvereční  na tenkých nožkách u rýžového políčka, které není o nic větší. Neth se tu nenarodil, narodil se o domek dále, kde zemřeli jeho rodiče na následky chorob způsobených virem HIV. Ujala se ho teta a strýc s dalšími dvěma vlastními dětmi. Jakým způsobem si večer lehne pětičlenná rodina na tak malý prostor, to je nezodpovězená otázka, ale nějak určitě, protože ráno vstanou děti do školy a rodiče na políčko.

Podvýživou netrpí jen děti z chudých a extrémně chudých rodin jako je ta Nethova. Navštěvujeme nemálo rodin, jejichž životní úroveň je daleko za hranicí přežívání a dítěti se přese všechno dostává buď jen jednostranná strava, nebo jednoduše trpí nechutenstvím a přidružené choroby, které jsou opět příčinou viru HIV, se podílejí na jeho z kopce se valícím fyzickém a psychickém stavu. A tady narážíme na další problém, a tím je nevědomost, nezkušenost a neinformovanost matek o správné výživě dítěte. Naší odpovědí na to jsou týdenní organizovaná setkání matek se zdravotními sestrami a terénními pracovníky, společné konzultace, na nichž se často dovídáme šokující věci o stravovacích návycích nejen dětí, ale celé rodiny. V Kambodži si pod pojmem snídaně velká část obyvatelstva představí rýži s opečeným masem nebo sušenou rybou. Oběd a večeře od toho není moc odlišná. V těch nejchudších rodinách je to nakonec jen ta rýže – dnes, zítra a vlastně každý den.

Jsou to malé kroky, kterými chceme tuto situaci o kousek změnit, posunout, představit maminkám způsoby, jimiž mohou změnit život svých dětí. Člověk se přizpůsobuje podmínkám a v konečném důsledku jde čistě o přežití, až úroveň toho boje se mění.

Yom byl do Magna nutričního programu zařazen hned na začátku prosince 2006 jako jedno z prvních dětí v programu ve stavu těžké podvýživy. Za 8 měsíců pravidelných návštěv nemocnice, kvalitní stravy a správné výživy se Yom dostal na potřebnou úroveň vzhledem k jeho věku.