Jižní Súdán: Jedí jen listy a divoké plody

„Jediné jídlo získávají z buše, ačkoli je to stále těžší.Nejdříve snědí z ovoce dužinu a potom vysuší semena. Když jsou vysušené, rozbíjejí je a vaří ve vodě samotné nebo s listy z toho stejného stromu. Nic jiného tam není,“ říká Denisa Augustínová o situaci v Jižním Súdánu pre denník SME.

V této africké zemi v únoru vyhlásili hladomor, první na planetě za posledních šest let. Ohrožené jsou i další státy. Hlad na Zemi je podle jiné slovenské humanitární pracovnice nejrozšířenější za poslední desetiletí.

Jaké jsou důvody hladomoru v Jižním Súdánu?

Jde o kombinaci občanské války, migrace, nemožnosti obdělávat půdu, sucha a omezený nebo někde úplný zákaz přístupu humanitárních organizací. Většina bývalých farmářů a jejich rodiny přišli o dobytek. Půdu zničenou občanskou válkou už roky neobdělávají. Dlouhodobě měli přístup jen k potravě s nízkou výživovou hodnotou, proto se rozšířil hladomor. Nevyhnutelně potřebují dodávky vysoce výživné stravy. Lidem s těžkou akutní podvýživou už nestačí dostat jen jídlo, potřebují léčbu ve formě terapeutické stravy.

Provládní etnické skupiny však brání v dodávkách humanitární pomoci do proopozičních regionů. Situace se stále zhoršuje, protože humanitární organizace, jako MAGNA, se tam nemohou dostat. Obyvatelé těchto oblastí se nemají sami jak uživit a často ani jak utéct z míst, které byly jejich domovem, protože se proměnily v bojiště. Mnoho lidí už přišlo o život a lány plodin zničila vojenská vozidla. Tisíce lidí jsou odkázáni na to, co najdou ve volné přírodě. I tyto zdroje však pomalu vysychají.

Kolik lidí může zemřít hladem?

V bezprostředním ohrožení života je 100 tisíc lidí, avšak situace není o moc lepší ani v jiných částech země. Přibližně 40 procent jihosúdánské populace, tedy asi 4,9 milionů lidí, potřebuje pomoc v podobě dodávky vysoce výživné stravy. Jestliže Jižní Súdán okamžitě nedostane tuto pomoc, do července bude hladu čelit asi 5 milionů lidí.

V období hladomoru jsou nejvíce ohrožené děti a starší lidé, ale hladomor postihuje celou populaci. V případě dětí do dvou let má strava významný vliv na fyzický a psychický vývoj. Podvyživené děti pod pět let věku mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu.

Co lidé jedí?

Momentálně lidé v mnohých částech Jižního Súdánu nemají vůbec co jíst. Dostupné jsou jen listy ze stromů a divoké plody, pro které musí často jít až do nebezpečné buše. Nejdříve snědí z ovoce dužinu a potom vysuší semena. Když jsou vysušené, rozbíjejí je a vaří samotné ve vodě nebo s listy z toho stejného stromu. Nic jiného tam není. Přišli o dobytek, někteří dokonce i o nástroje k obdělávání půdy. I pokud by je měli, přes ničivé boje v mnohých částech země, se farmařit nedá.

V posledním období lidé o jídlo doslova bojují. Neohlíží se na hrozby divočiny, na boje ozbrojených skupin. Jestliže chtějí přežit, musí jít stále dál do buše. Mnoho lidí při tom zastřelili. Lidé žijí v neustálém strachu z násilí, často se ukrývají v křoví nebo v bažinách, když přijdou do osad ozbrojenci. Neustále se snaží přesouvat za obživou, ale přetrvávající konflikt situaci jen komplikuje. V oblasti kolem jiného propukla epidemie cholery. Je to akutní průjmové onemocnění, které dokáže člověka zabít, když nedostane potřebné léky. Bakteriální infekce se přenáší kontaminovanou vodou či jídlem. Ta už zuří i v Somálsku.

Reaguje podle Vás na situaci svět dostatečně?

Mezinárodní společenství tuto třetí největší uprchlickou krizi, která přerůstá do humanitární katastrofy, dlouhodobě přehlíželo a přešla do hladomoru i navzdory apelu nás, humanitárních organizací. Je to největší krize od druhé světové války. Hladu čelí 20 milionů lidí v Jemenu, Somálsku, Jižním Súdánu a Nigérii. Globální šíření hladu je nejvyšší za několik uplynulých desetiletí. Celkově potřebuje potravinovou pomoc 70 milionů lidí. V rámci Afriky je ohrožena i jihovýchodní Etiopie a východní Keňa pro přetrvávající sucho.

Na tuto krizi není momentálně vyčleněno dostatek peněz, věříme, že vlády i jednotlivci se zapojí a nezůstanou lhostejní. Hlavně díky Slovákům mohla MAGNA léčit lidi během posledního hladomoru v roce 2011 v Somálsku. Na somálské hranici naši zdravotníci léčili do konce roku 2012 až 14 tisíc lidí, převážně dětí do 5 let věku v devíti nutričních centrech včetně hospitalizační části. Byly v nich hospitalizovány i čtyřleté děti, které měly sotva tři a půl kila. Tak vypadá organizmus, který nedostává prakticky žádnou výživu. Sledování stavu podvýživy a nutriční pomoc je i součástí zdravotní péče, kterou poskytujeme v Jižním Súdánu. Náš tým je přímo v oblasti, kde se hladomor potvrdil.

Mnoho lidí z Jižního Súdánu utíká. Směřují do Evropy?

Počet lidí, kteří utekli před občanskou válkou z Jižního Súdánu, překročil 1,5 milionu, což je nyní třetí největší uprchlická krize na světě po Sýrii a Afganistánu. Kromě uprchlíků je v rámci země vysídlených 2,1 milionů lidí. Nejvíce uprchlíků utíká do Ugandy, až 2 tisíce lidí denně. Uganda, která přijala téměř 700 tisíc Jihosúdánců, se stala v této krizi největší hostitelskou zemí. Lidé, kteří zůstali, musí neustále snášet intenzivní boje, únosy, znásilňování, strach z ozbrojených skupin a ohrožování života, jako i nedostatek potravin. Jihosúdánci neutíkají do Evropy, nemají o ni zájem. Jdou co nejblíže tam, kde je mír a jídlo. Mnozí uprchlíci jsou v Ugandě začleňováni do místních komunit a dostávají tam možnost pracovat na zemědělské půdě. Otázkou je, kolik jich ještě tato země bude schopna přijmout.

Jihosúdánská vláda chce v této situaci, když mnohé lidi drží při životě zahraniční humanitární organizace, zvýšit poplatek za jejich pobyt v zemi ze 100 na 10 000 dolarů na osobu. Jak vás to zasáhne?

Ještě to není finální a není jasné, v jakém časovém horizontu by to zavedli. Probíhají rozhovory v rámci aktivních humanitárních organizací registrovaných v zemi. MAGNA je součástí této pracovní skupiny a rozhovorů s jihosudánskými představiteli. Příští týden má proběhnout další série rozhovorů i za účasti OSN. Momentálně se diskutuje o tom, o jakém časovém horizontu hovoříme v rámci humanitárního pracovníka a pracovního povolení. Jestli v případě doby nižší než jeden měsíc až tři měsíce budou víza stále za původní sumu a podobně.

Léčíme tady a teď. Díky Vám.