MAGNA: V Jižním Súdánu žije 5 milionů dětí s podvýživou, potřebují pomoc

OSN vyhlásila v pondělí 20. února stav hladomoru ve dvou regionech Jižního Súdánu. V bezprostředním ohrožení života je 100 tisíc lidí, avšak situace není lepší v celé zemi. Přibližně 40 % jihosúdánské populace, tedy asi 4,9 milionu lidí, potřebuje pomoc v podobě dodávky vysoce nutriční stravy. Jestliže Jižnímu Súdánu nebude poskytnuta potřebná pomoc, do července bude hladu čelit asi 5 milionů lidí. V období hladomoru jsou nejvíce ohroženy děti a starší lidé. Sledování stavu podvýživy a nutriční pomoc je součástí zdravotní péče, kterou v Jižním Súdánu poskytuje česko-slovenská humanitární organizace MAGNA.

Od roku 2011 v Jižním Súdánu působí i česko-slovenská humanitární organizace MAGNA. Postupně svoji činnost rozšířila na dva regiony. Východní oblast Jonglei a oblast hlavního města Juba. Zdravotníci MAGNA v těchto oblastech dokáží pomoci až 100 tisícům lidí. Denně v rámci svých aktivit důsledně sledují případy podvýživy a následnou nutriční pomoc, která je integrovanou součástí zdravotní péče. Kromě toho léčí i malárii, zápal plic, akutní průjmy – onemocnění, která jsou mimořádně nebezpečná zejména pro děti. V Jižním Súdánu žije až milion dětí do 5 let věku, které trpí podvýživou.

Do boje s hladomorem si zdravotníci MAGNA přinášejí zkušenosti ze sousední Keni. V roce 2011 zasáhl Keňu a oblast Afrického rohu ničivý hladomor, který byl zapříčiněn suchem a neúrodou. Právě do Keni odešlo ze Somálska mnoho lidí. Mezi 10 miliony lidí, které katastrofa celkově zasáhla, se rychle rozšířila podvýživa. Desítky zdravotníků MAGNA v nutričních centrech léčily až 14 tisíc podvyživených dětí.

Podle OSN může za současnou situaci v Jižním Súdánu jak vláda, tak i mezinárodní společenství. Jižní Súdán je nejmladší stát světa. Vznikl v roce 2011 a už v roce 2013 v něm zuřila občanská válka, která trvá prakticky dodnes. Tamní farmáři a jejich rodiny přišli o dobytek a půdu zničenou občanskou válkou už roky neobdělávají. Dlouhodobě měli přístup jen k potravinám s nízkou nutriční hodnotou, proto se rozšířil hladomor. Nevyhnutelně potřebují dodávky vysoce výživné stravy. Pro-vládní etnické skupiny však brání v dodávkách humanitární pomoci do pro-opozičních regionů. Obyvatele těchto oblastí se nemají sami jak uživit a často ani utéct z míst, které byly jejích domovem a které se přeměnily na bojiště.

Z jiných částí Jižního Súdánu naopak lidé prchají houfně. Zemi už opustilo více než 1,5 milionu lidí. Asi polovina z nich žije v Ugandě. Další dva miliony lidí ztratili obydlí a jsou utečenci uvnitř země. Mezinárodní společenství tuto třetí největší uprchlickou krizi, která může přerůst do humanitární katastrofy, dlouhodobě přehlíží.