Nepál: 11 dní po zemětřesení

Káthmandú je dnes poloprázdné. Mnoho lidí se několik dní po katastrofě rozprchlo do míst a vesnic, odkud před několika roky do Káthmandú přišli. Důvodů pro takový “útěk” je hned několik. V první řadě mnoho lidí ztratilo práci, mnoho jich ztratilo střechu nad hlavou a hlavně nikdo z nich neví co je v Káthmandú dále čeká. Jsou schopni si vytvořit představu o svých životech na vesnicích, nejsou ale schopni si ji vytvořit ve zničeném městě. Tyto reakce jsou přirozené, hlavně po katastrofách a hlavně pro lidi, jejichž primárním pocitem je strach a kteří trpí traumatem z katastrofických událostí předchozích dnů.

Na jedné straně je tento odchod lidí z města vnímán pozitivně, především ze zdravotního pohledu – pravděpodobnost výskytu epidemií a infekcí je v tomto případě relativně nižší než jejich vznik v přelidněném velkoměstě.

Velké provizorní stanové tábory ve městech se tak postupně vyprázdňují. Jedním z nich je i stanový tábor v centru města Tundikhel. Pro humanitární pomoc má tento fakt také důležitou úlohu a to tu, že tato pomoc musí být směřována taktéž do rurálních častí země, ven z Kátmandú.

MAGNA odpovídá na tyto situace tím, že své semimobilní psychosociální jednotky směřuje právě do rurálnejší oblastí, jako je i oblast Sindhupalchok.

Karin Slováková, MAGNA koordinátorka v Nepálu.