MAGNA: Proti hladu bojujeme aktuálně v DR Kongu, Myanmaru a Kambodži.

Hlad, podvýživa a úloha malých zemědělců v zásobování naší rostoucí populace potravinami – toto jsou témata týkající se letošního Světového potravinového dne.

Světový potravinový den se začal slavit před 35 roky, aby posílil solidaritu v boji proti hladu. Dnešek (16. říjen) reprezentuje Světový potravinový den, který je každoročně oslavován jako pocta dne založení Světové organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů v roce 1945. S cílem zvýšit povědomí o potravinové bezpečnosti, téma roku 2014 je zaměřeno na rodinné farmaření – „Nakrmit svět a postarat se o Zemi“.

Zatímco naše planeta nikdy nevypěstovala tolik potravin jako je tomu dnes, odhaduje se, že 805 milionů lidí anebo jeden z devíti trpí chronickým hladem a podvýživou. Je tomu tak i navzdory tomu, že počet takto zasažených lidí klesl za poslední dekádu o 100 milionů. Od minulého roku bylo zaznamenáno celkové zlepšení, nakolik hlad loni postihl až 842 milionů lidí. Úplná potravinová bezpečnost však i nadále vyžaduje o mnoho více práce. Přibližně 70% lidí bez potravinové bezpečnosti žije ve venkovských oblastech Afriky, Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu.

Lidé potřebují mít k přežití uspokojené základní potřeby. Mezi základní potřeby člověka patří kyslík, voda, jídlo, přístřeší a spánek. Jídlo přitom sehrává jednu z nejdůležitějších rolí. Jednoduše řečeno, jídlo poskytuje výživu a je definováno jako konzumovatelná anebo přenosná hmota (obvykle zvířecího anebo rostlinného původu), která se skládá z výživných a nutričních složek, jako jsou karbohydráty, tuky, bílkoviny, základní minerály a vitamíny. Ty vytváří energii pro růst a udržení života těla. Tento proces však není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Jídlo se jednoduše nevyskytne na našich talířích samo od sebe. Za jeho přítomností jsou komplexní procesy, které si mnohokrát ani neuvědomujeme. Letošní Světový potravinový den je zaměřen právě na zvýšení povědomí a podpory rozšíření rodinného farmaření.

Odhaduje se, že 26% dětí na světě je kvůli podvýživě špatně vyvinutých, zatímco dvě miliardy lidí trpí jednou nebo více formami mikronutriční degradace, protože nedostávají dostatek živin z jídla, které konzumují, a to navzdory faktu, že přístup k jídlu se v průběhu posledních dvou desetiletí významně zlepšil.  Tento fakt představuje rozsvícenou červenou kontrolku pro všechny z nás. Zdraví dědiců naší planety klesá a v kombinaci se zmenšujícími se zásobami potravin to dobrou budoucnost pro náš svět bohužel nevěští.

MAGNA se ve svých zdravotních projektech zaměřuje i na léčbu dětské podvýživy. Má bohaté zkušenosti s distribucí terapeutické stravy RUTF (ready to use therapeutical food), která je speciálně vytvořena a balena k okamžitému použití a výrazně napomáhá ke zvýšení hmotnosti a přísunu adekvátních vitamínů a minerálů pro podvyživené děti. Kromě samotné léčby podvýživy se MAGNA soustředí i na její prevenci a to prostřednictvím poradenství a vzdělávání v oblasti správné výživy a hygieny.

V současné době MAGNA provozuje nutriční programy v Kambodži, Myanmaru a DR Kongu.“MAGNA pracovníci se pravidelně setkávají s těhotnými a kojícími matkami, ale i s ostatními členy rodiny jako jsou babička či dědeček, kteří rozhodují o stravě rodiny. V rámci těchto setkání získají informace o správné a vyvážené stravě, hygienických návycích či jiných pravidlech, které často zachrání dětský život. Minulý měsíc jsme takto jen v DR Kongo vyškolili více než 22 tisíc rodičů a opatrovatelů. Také poskytujeme zdravotní péči tisícům dětí ohrožených podvýživou ve zdravotnických centrech v Kinshase. V současném programu v DR Kongu máme momentálně v péči 6.547 dětí ve věku do dvou let,” komentuje aktivity operační manažerka MAGNA Andrea Lafosse Stránská.